Nesmyslný zákon, nesmyslný trest. Jsme v 19. století?

Za krádež a konzumaci tří bobulí hroznů v hodnotě deseti centů odsoudili na Slovensku důchodce k šesti měsícům nepodmíněně. Mluvčí bratislavského krajského soudu Pavol Adamčiak řekl, že soud nemohl postupovat jinak, protože důchodce byl už loni odsouzen za krádež. Paradoxní je, že Šimo způsobil škodu ve výši 0,10 eura (2,70 Kč) a jeho pobyt ve vězení vyjde slovenské daňové poplatníky na 7000 eur (191 tisíc Kč).

Snad každý, kdo prošel základním vzděláním, zná příběh Jeana Valjeana z Bídníků Victora Huga. Drobná krádež chleba dovedla Jeana Vajleana na galeje. Kdyby ten, kdo navrhoval zákon, podle kterého byl důchodce Šimo souzen četl Bídníky, nikdy by takový zákon nemohl napsat.

Nedávno jsem dělal pro internetový kulturní deník Ostravan.cz rozhovor s hercem ostravské Komorní scény Aréna Albertem Čubou, a mimo jiné jsem se ho zeptal, zdali má divadlo, potažmo umění sílu měnit svět k lepšímu. Albert odpověděl, že už nemá. Protože svět a dění v něm řídí lidé, kteří v sobě nemají morální principy a smysl pro spravedlnost, a já dodávám, že možná ani nečtou beletrii a nechodí do divadla. Pak nejsou vybaveni pro situace, které život přináší. Stejně tak nebyl vybaven ten, kdo do slovenského trestního zákoníku prosadil zákon, podle kterého byl důchodce Šimo odsouzen. Zákon, který nedává soudci prostor pro moudrý a spravedlivý soud, je špatný zákon.

Sám jsem zvědav, jak se kauza důchodce Šima bude vyvíjet, a jestli přinese novelu slovenského trestního řádu.