Václav Klaus pohrozil nadaci Konráda Adenauera, že vrátí prestižní cenu této nadace, pokud jemu milý předseda Strany svobodných občanů a Klausův bývalý poradce Petr Mach bude vyškrtnut ze seznamu oficiálních hostů konference Quo vadis, Evropo.
Ale, světě div se, Václav Klaus nemá co vracet – tuto prestižní cenu určenou světovým ekonomům nikdy nedostal. Byť je uvedena v seznamu cen, kterými se pyšní.
„Pane prezidente, vy přece všechno víte... vy to zařídíte....“, zpívá Jarek Nohavica ve své slavné a velice dojemné písni. Kéž by Jarek měl pravdu, říkám si, ale i prezident republiky je jen člověk.
Václav Klaus má jistě moc práce. Ostatně, tak tomu bylo od okamžiku, kdy v devadesátých letech minulého století vstoupil do politiky. Na mysl se však dere otázka, co našemu prezidentovi zabírá nejvíce času: jestli jsou to úvahy nad tím, kde a jak se zviditelnit, tak si myslím, že se moc snažit ani nemusí, to se mu daří, aniž by přemýšlel.
Tahle kauza má vážnější rozměr, než ta s kradeným perem. Byť by možná stálo za to udělovat tzv. Cenu Václava Klause – keramický okřídlený brk v duhových barvách, aby byl takový artefakt pěkně kýčovitý – každému státníkovi, který se v uplynulém roce nejvíce ztrapní. Ale vážněji: to jestli je Václav Klaus schopen vydávat za pravdu smyšlenku nebo vlastní omyl, by nás ani tak nemuselo bolet, pokud jde o věc týkající se jen a jen jeho. Zajisté, je to prezident, a tudíž veřejná osoba, a co jeho týká, týká se nás všech ...ale tohle už asi také bolí v naší zemi málokoho.
Co nás bolí, to je ekonomická reforma, kterou pod přímým dohledem Václava Klause prošla tehdy ještě Česká a Slovenská federativní repulika na počátku devadesátých let minulého století, tedy přesně v čase, kdy údajně dostával V. Klaus prestižní ekonomickou cenu nadace Konráda Adenauera.
„Takový ekonom přece musí vědět, jak na to!“ řekl mi tehdy jeden z Klausových příznivců, a přiznám se, zpráva o udělení ceny nahlodala i moji nedůvěru vůči privatizačním fondům bez právního rámce („...právníci jen zdržují, k ničemu je raději nepouštějme...“, hřímal ještě před zprávou o udělení ceny federální ministr V. Klaus na schůzi hospodářského výboru federálního parlamentu, když jsme mu říkali, že bez právního rámce jeho ekonomickou reformu nepodpoříme.)
Teď alespoň najisto vím, že pochyby byly na místě, ale i toto zjištění je na světě už několik let.
Pane prezidente, vy přece všechno víte, vy to zařídíte...
Nu což, blíží se možná přímá prezidentská volba, tak si dejme pozor, jakými cenami se budou holedbat případní kandidáti.
