Ústav experimentální medicíny České akademie věd, jmenovitě pracoviště dr. Radima Šráma, udělal další krok v zápase o čistší ovzduší na Ostravsku.
Za pomoci nové technologie, kterou představují přenosné osobní monitory, skrze které prochází člověkem do plic vdechovaný vzduch, bude přesně změřeno množství prachu obsahující smrtelně nebezpečný benzo(a)pyren, rakovinotvorná látka, vdechovaná obyvateli obcí ležících v dosahu velkých průmyslových znečisťovatelů.
Většina obyvatel ostravského regionu zatím boji o lepší ovzduší věnuje málo pozornosti. Jako by se jich více dotýkaly jiné problémy, v prvé řadě pak hrozba nezaměstnanosti. Takový postoj je ovšem velmi krátkozraký. Větší tlak na znečisťovatele totiž přinese modernizaci technologií, a lidé nejen že nepřijdou o práci, ale budou pracovat ve zdravějších provozech. A hlavně: Modernizované provozy nebudou šířit do ovzduší takové množství skrytého zabijáka, benzo(a)pyrenu.
Důkazem je řada hutních továren ve vyspělých zemích, z jejichž komínů vychází mnohem méně škodlivých látek, než z komínů hutního giganta Arcelor Mittal (bývalé Nové huti Klementa Gottwalda). A hrozba, že majitelé tohoto velkého zaměstnavatele raději odejdou z Ostravska, než aby modernizovali provozy, je jen politickým argumentem, a de facto vydíráním. Jinak by totiž dávno odešli ze zemí, ve kterých provozují modernější továrny, než v České republice, protože je k tomu donutily tamní právní předpisy.
Monitorovací osobní zařízení na těle bude nepřetržitě nosit zatím jen čtyřicet dobrovolníků. Přenosných monitorovacích zařízení by ale mělo být mnohem více. Díky nim totiž bude na stole argument pro zpřísnění limitů prašnosti. A jen takové zpřísnění přinese zdravější prostředí a čistší vzduch našim dětem. O ty tady totiž jde nejvíce.
