Generální ředitel ostravských železáren oblbuje lidi.

Jan Světlík je zcela jistě úspěšný manažer. Vítkovický holding vede v době hospodářské krize způsobem zaručujícím zisky. Zaručuje pracovní místa tisícům lidí v kraji. Je vzorem mecenáše kultury: podporuje výrazně festival Colours of Ostrava a výtvarné umění. Tak proč plácá nesmysly?

V rozhovoru pro Lidové noviny v sobotu 10.11. (http://www.patria.cz/mediamonitoring/2195082/cesky-prumysl-poplatky-znici.html) reaguje Jan Světlík na větu novináře:

LN: Určitě nemám dojem, že by si lidé rozhodli, že chtějí předraženou elektřinu od solárních baronů...

Jan Světlík: „ Ne, jo? A volili ty zelené, nebo nevolili ty zelené? Kdo to tam podle vás dal?“

V roce 2005, kdy byl příslušný zákon zdražující elektřinu (č. 180/2005 Sb) připraven a schválen,  Strana zelených v Poslanecké sněmovně nebyla. Dostala se tam až po volbách v roce 2006. Po volbách v roce 2002 vládla České republice koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, a tato koalice prosadila  zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). (uveřejněno v: č. 66/2005 Sbírky zákonů na straně 3726, schváleno: 31.03.2005, účinnost od:    01.08.2005.) Když se podíváte na hlasování, uvidíte, kteří poslanci byli tehdy pro. A zjistěte si v Obchodním rejstříku, kteří z nich mají podíly ve fotovoltaických elektrárnách…

Do nekonečna musím vysvětlovat všem, kteří českým zeleným přisuzují podíl na neúměrně drahé elektřině v návaznosti na výkupní ceny fotofoltaické elektřiny, že to NEBYL ANI NÁVRH, ANI ZÁJEM Strany zelených. Zákonná podpora výkupu a garance vykupované ceny byla dílem energetické lobby v čele s ČEZ. Ostatně, kdo dnes vlastní nejvíce solárních elektráren v naší zemi? Je to právě ČEZ. Zelení podporují jen výkup z přebytku soukromých vlastníků domů (z fotovoltaiky na střechách a ve fasádách), nikdy by nepodporovali stavby těchto elektráren na zemědělské půdě, nebo vyjímání půdy ze zemědělského fondu za účelem stavby FVE.

Tímto omylem (nebo jde ze strany pana Světlíka o záměr?) však jeho oblbování lidí nekončí.

Zde je další citace z rozhovoru: Jan Světlík: „Ostrava má 330 dnů v roce lepší ovzduší než Praha, má lepší ovzduší než Paříž, Londýn, Barcelona, nebo Madrid. Ale to se nechce slyšet. Chce se slyšet, že tady jsou ošklivé průmyslové firmy a je třeba, aby platily poplatky.“

Stačí se podívat na mapu Evropy na meteorologických serverech. Míra prachových částic v ovzduší je zde vyjádřena tmavě hnědým zabarvením. Je snad pan generální ředitel barvoslepý? Ostrava je v místě s téměř černou skvrnou, která pokrývá celou dolnoslezskou pánev. Jinde v Evropě taková barva na mapách není.

 A další tvrzení pana Světlíka: „Největším znečišťovatelem ovzduší v Ostravě je doprava. Druhým největším jsou domácí topeniště. Teprve třetím je průmysl.“ Takže se ptám: kdo produkuje prachové částice do ovzduší v létě, když se rodinných domcích netopí a automobilový provoz během prázdninových měsíců poklesne?Nevím, z jakých zdrojů pro toto tvrzení bylo čerpáno. Jestli však tyhle nesmysly nakukali panu generálnímu řediteli jeho poradci, měl by je vyhodit jak řadu těch neschopných, o kterých v rozhovoru také hovoří jako o bývalých zaměstnancích jeho firmy vyhozených pro neschopnost.

Jan Světlík zajisté zná nejrůznější hutní provozy fungující ve světě. Nemluvím zde záměrně o železárenských technologiích, které má ve svém podniku a které nepatří k nejhorším znečišťovatelům. Nicméně: zajisté je mu známo, jaké množství emisí a imisí vypouštějí do ovzduší podniky ve vyspělém světě.

Názory v rozhovoru projevené však příliš nenapomáhají jedinému možnému procesu, který může zlepšit ovzduší na Ostravsku, a tím je dokončení restrukturalizace průmyslu a hlavně modernizace provozu hlavních znečišťovatelů. Toto je navíc problém mezinárodní, neboť bez společného postupu s polskou stranou se situace nezlepší.

V celku je všech různých nepřesností v rozhovoru škoda, neboť ubírají na věrohodnosti i jiným názorům Jana Světlíka, které (zejména ve vazbě na národohospodářskou politiku vlád) jsou velmi trefné a varovné i poučné.